Pocta svatému Janu Nepomuckému

Je tomu už tři sta roků, kdy byla ve Žďáře nad Sázavou zahájena stavba poutního kostela zasvěceného novému českému světci Janu z Nepomuku. To se píše rok 1720, nicméně prvním krokem k prohlášení Jana za svatého v roce 1729 byl proces blahořečení, který byl úspěšně završen v roce 1721 prohlášením Jana za blahoslaveného. Ve žďárském programu pak na něj o rok později navázalo slavnostní vysvěcení nového poutního kostela na Zelené hoře. Další rok bohužel předčasně umírá jeho stavitel, geniální architekt Jan Blažej Santini.

Do pouhých tří let se tak vejdou hned tři významná výročí, která všechna tvoří mezník v historii žďárského kláštera stejně tak jako města s ním spojeného. I to je jedním z důvodů, proč se členové Horácké muziky rozhodli za podpory Kraje Vysočina a Města Žďáru nad Sázavou připravit k těmto výročím projekt mapující projevy hudební lidové kultury spojené s osobností sv. Jana Nepomuckého.

Ve spolupráci s řadou institucí, mezi které patří např. Památník národního písemnictví či ústavy Karlovy univerzity, bylo shromážděno dostatečné množství archivního materiálu k vlastnímu výběru a hudebnímu zpracování.

Snaha o zachování lidového projevu vedla aranžéry a muzikanty k využití pestřejšího nástrojového obsazení souboru a tak vedle tradičního cimbálového obsazení je Horácká muzika rozšířena o dřevěné dechové nástroje včetně hoboje. Stejně tak byly znásobeny pěvecké možnosti přispěním hlasů pozvaných sólistů. Mohlo by se zdát, že téma programu - pocta sv. Janu Nepomuckému - je přece jenom zaměřeno příliš jednostranně, ale díky dostatku materiálu je výsledek pestrou přehlídkou lidové tvorby uplynulých staletí. Program navíc doplňují úryvky barokních kázání, tak jak byly zaznamenány v dobách největší slávy kláštera.

Ve čtvrtek 25. června v 19 hodin tak budou poutní kostel na Zelené hoře, který aktuálně prochází největší rekonstrukcí za dobu své existence, a jeho návštěvníci svědkem premiéry programu, který má ambici v uvedených výročních letech představit lidovou kulturu žďárského regionu nejen v něm samém, ale i v řadě dalších míst spojených se svatojánskou tradicí.